Jak na jevišti ukázat umírání v bolestech, které nedává žádný smysl? Je etické ukázat, co prožívá umírající a jeho nejbližší? Jsou to vůbec legitimní otázky? V kontextu současného divadla, které dávno zahodilo všechny zábrany a explicitně ukazuje vše lidské i nelidské? Ale mluvit o smrti je jiná věc…