Sedím u jezera, stříbřitou hladinu čeří člun, stromovím prosvítá slunce, které ani na konci srpna neztrácí sílu. Pozoruji dospělé i děti, jak se cachtají ve vodě, nebo si hrají na písčitém břehu. V letní idyle lze na chvíli zapomenout na všechny těžkosti života, nechat se konejšit a pohupovat dechem života.