Kdybych mohl přepsat dějiny, neusiloval bych o nic velkého. Tak třeba – oč bychom přišli, kdyby na světě nebylo pořekadlo „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“? Anebo rčení „Vystudovali za naše peníze“. Zároveň by mi nevadilo, kdyby se do horoucích pekel propadla hláška, že „umění si na sebe musí vydělat“.