Petr Vodička vyrostl ve stínu dukovanských chladicích věží, jako dítě žil chvíli také na Dálném východě. Studoval jadernou fyziku i humanitní vědy, jak ale ve Vizitce Michalovi Burešovi řekl, vždycky si přál být umělcem. Na DAMU se pak věnoval herectví i režii a tyto profese – spolu s osobním storytellingem, hudbou a psaním pro rozhlas – kombinuje dodnes. V rozhovoru mluvil i o tom, jak se zrodila jeho úspěšná rozhlasová inscenace Kovboj o „prozření bílého muže“.