Před vládní lidovou stranou jsou nejen zářijové krajské a senátní volby, ale především říjnový sjezd. Různá křídla KDU-ČSL jsou zajedno v jedné věci - měl by z pozice předsedy odejít Marian Jurečka. Je to paradox: Jurečka určitě patří ke třem nejlepším ministrům ve Fialově vládě, ale řadě funkcionářů se zdá, že jednak volební preference nejsou nic moc, a současně, nebo především, že neplní povinné "kvóty" na zaměstnávání členů KDU-ČSL ve státních institucích. Střet mezi různými křídly je na pořadu dne už od doby, kdy Marek Výborný přestal být předsedou poslaneckého klubu a uvnitř se začala formovat frakce, kterou uvnitř KDU-ČSL někteří členové nazvali slovem "čunkofleci." Vnějškově se vymezovala na tématu kulturních válek a v posledních týdnech se k nim otevřeně přidal i senátor Jiří Čunek. Ve skutečnosti jde o to, jestli budoucnost KDU-ČSL je v samostatném postupu, jak navrhuje Čunek, nebo v rámci volební koalice SPOLU. V případě Čunkova vítězství je nabízen i přeskok z Fialovy vlády do možné budoucí Babišovy. Podstatnější je něco jiného: KDU-ČSL by měla přestat snít o české společnosti jako o rurální barokní krajině s elektřinou. Jen za posledních 34 let se Česko dramaticky proměnilo a s ním i různé společenské skupiny. Lidovci se nemůžou držet svého stabilního voličského elektorátu a musí se názorově rozkročit. Politika je o reprezentaci zájmů a oni si musí najít skupiny, které budou chtít, aby je právě oni reprezentovali. Bez toho jsou a budou stranou minulosti. Lidsky skončí možná v nebi, ale politicky v zapomnění.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz